|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
HAVÁRIE (stránka vznikla ve spolupráci Veselý Výlet) Na konci druhé světové války došlo v masivu Sněžky k nejznámějšímu leteckému neštěstí v Krkonoších. Do povědomí lidí se zapsalo hlavně tím, že trosky letadla pokrývaly část úbočí Obřího hřebene celých 53 let a sedm měsíců. V únoru 1945 Rudá armáda obklíčila Wroclaw (Breslau) a Němci odtud letecky evakuovali zraněné vojáky. Po půlnoci 23. února při přistávání na provizorním letišti v Breslau havarovalo německé vojenské dopravní letadlo Junkers 52 s číslem trupu 7759. Stroj se úplně rozbil, ale čtyřčlenná posádka i s pilotem Ottou Kloppmannem vyvázla bez úhony. Ihned přesedla do druhého Junkerse typu JU-52/3m g4e pilotovaném Emilem Hannemannem a druhým pilotem Albertem Linkem. Kromě obou kompletních posádek bylo v letadle ještě 20 zraněných vojáků, celkem 28 lidí. Jejich cílem bylo pravděpodobně letiště a lazaret v Mladé Boleslavi nebo v Hradci Králové. Nad Krkonošemi se letadlo dostalo do silné sněhové bouře. Meteorologická stanice na Sněžce údajně naměřila rychlost větru přes 110 kilometrů za hodinu. Ve čtyři hodiny ráno letadlo narazilo do Sněžky na úbočí Obřího hřebene jen těsně pod Traversem. Podle rozbitého prostředního motoru, letadlo pravděpodobně narazilo čelně do svahu. Už asi nikdy nezjistíme, kolik lidí bylo bezprostředně po havárii naživu. Víme jen, že se šest mužů dokázalo vyprostit z trosek. Nebyl mezi nimi nikdo z obou posádek. Zranění vojáci jen v nemocničním oblečení prošlapávali cestu sněhem čtyři kilometry směrem k Růžové hoře a k Růžohorkám. Do boudy dorazili o půl osmé. Nejmladší, ještě ne osmnáctiletý Siegfried Szewezyk brzy zemřel, čtyři vojáci se zachránili. V tu chvíli se o neštěstí dozvěděli lidé na Sněžce a vypravili záchrannou skupinu, ale ta nemohla havarované letadlo ve vánici čtyři hodiny nalézt. Když k němu dorazili, byli i zranění vojáci, kteří pád údajně přežili, mrtví.
Ještě ten den vyrazili z Malé Úpy chlapi s rohačkami, aby každý naložil jednoho mrtvého vojáka a svezl ho na maloúpský hřbitov. Vojáci byli pohřbeni ve dvou řadách na hřbitově vlevo od vchodu. Lidovým spolkem pečujícím o německé válečné hroby byly v červnu 2002 ostatky 23 vojáků exhumovány a poté uloženy na německém vojenském hřbitově v Brně. Identifikace podle osobních vojenských známek potvrdila totožnost i počet mrtvých vojáků uvedených v maloúpské matrice v tužkou psaném seznamu stvrzeném razítkem farnosti.
Dvě stovky prázdných maloúpských chalup po vyhnání původních obyvatel v letech 1945 a 1946 zachránili chalupáři z různých
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||