|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
 |
 |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
DŘEVAŘI (stránka vznikla ve spolupráci Veselý Výlet) Kronikář Trutnova Šimon Hüttel v nejstarší zmínce o Malé Úpě připomíná, jak se 3. října 1537 na smrtelném loži přiznal Fabián Aust k zabití 19 lidí, kteří mu kradli v řece Malá Úpa ryby. Ještě zalitoval, že jich nebylo rovných 20. V tu dobu nejspíš zdejší část hor nebyla trvale osídlena, přicházeli sem lovci a hlavně horní prospektoři. Z popudu majitele středních a správce východních Krkonoš Kryštofa Gendorfa bylo kutáno v oblasti Smrčí a nejspíš i ve Lvím dole. Císařský nejvyšší horní (rozuměj báňský) hejtman Gendorf se zasloužil o osídlení hor, když „v náboru“ z alpských zemí rakouské monarchie pozval odborníky na stavbu klaus – přehrad pro plavení dřeva a s nimi dřevařské pacholky ke kácení původního pralesa a spouštění dřeva v dřevěných korytech do údolí. První Holzknechti sem dorazili i s rodinami v roce 1566, tři roky po hejtmanově smrti. Gendorf svým rozhodnutím na čas vyřešil zásobování dřevem stříbrných dolů v Kutné Hoře. První klausy odbor níci postavili už v roce 1567, velikou z roku 1575 zachycuje Hüttelova mapa Krkonoš. Holzknechti tehdy v Malé Úpě provozovali šest klaus a brzy vykáceli téměř všechny porosty. Přestože se později potomci alpských dřevařů věnovali především horskému zemědělství, udrželi v Malé Úpě dřevorubecké řemeslo celých 400 let. Tehdy hojné bukové i zbylé smrkové a jedlové dřevo uhlíři pálili v místě těžby na dřevěné uhlí, které na krosnách
odnášeli nejčastěji do hutí ve slezských Kowarech. Dodnes jsou v západní části Lvího dolu – na Prostřední hoře, Kouli, Rennerově hoře, kolem Messnerova potoka, nad Dolskými boudami a jinde patrná místa se třemi až pěti kruhovými základy pro milíře. Největšímu známému uhlířskému místu v Krkonoších u soutoku Černé vody a potoka Smrčí se kdysi říkalo Köhlenplan, tedy Uhelná pláň. Povodeň 1. září 2002 tu odkryla několik vrstev se zbytky dřevěného uhlí na ploše stovek metrů čtverečných. Naposledy se z Malé Úpy plavilo dřevo v roce 1882 ke sklárně v Temném Dole. Nespolehlivou dopravu dřeva po vodě nahradilo svážení na saních rohačkách. Během posledních dvaceti let 19. století majitelé panství Czernin-Morzinové postavili nejen v Malé Úpě desítky kilometrů sáňkařských cest. V létě a na podzim dřevaři připravili klády i metrové dřevo, které v zimě na saních svezli do údolí, odkud jej odvážely povozy a později nákladní automobily. Najednou zkušený dřevař na saních svezl až 3 kubíky dřeva, tedy přes 1500 kilogramů.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
