|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
CESTOVNÍ RUCH (stránka vznikla ve spolupráci Veselý Výlet) Počátky cestovního ruchu na české straně Krkonoš najdeme právě v Malé Úpě. Podle pověsti zapsané ve staré maloúpské kronice založili Hraniční (Pomezní) Boudy vyhnanstvím potrestaní rakouští šlechtici. Jeden z nich se prý jmenoval Hübner a v roce 1663 si vzal dceru místního uhlíře. Snad jejich potomek Stefan Hübner v roce 1815 přestavěl rodnou chlupu na hotel. Už v té době sem dovážel sudové maďarské víno ze sklepů poblíž Vídně. Hlavními hosty byli Němci ze sousedního Slezska, ale i z Pruska a Dolního Saska. Od roku 1815 se odtud konaly jízdy hostů na rohačkách. Na Hübnerovu boudu dojeli na saních tažených koňmi, po zábavě sjížděli rychle dolů do Kowar na saních rohačkách řízených místními horaly. Teprve mnohem později tuto atrakci zavedli i v jiných místech Krkonoš. V roce 1821 Stefan Hübner hotel rozšířil o taneční sál a místo pro vlastní kapelu. V tehdy nejlepším horském hotelu Krkonoš Hübnerově boudě pobývali významní hosté, například po vyhrané prusko-rakouské válce v roce 1866 korunní princ a pozdější pruský císař Friedrich. Do katastru obce patří část nejvyššího vrcholu na sever od Alp Sněžky a kolem Hübnerovy boudy vedla tehdy hlavní výstupová cesta. Maloúpský občan a zakladatel dodnes stojícího hostince Pomezní bouda Hermann Blaschke postavil v roce 1868 na maloúpské části vrcholu Sněžky Českou boudu. I když ji už za dva roky prodal silnějšímu sousedovi z Pruské boudy Friedrichu Sommerovi, byla dlouho nejvýznamnějším hostinským podnikem na české straně hor. V letech 1875 až 1945 boudu velmi dobře provozovala rodina Pohlů z Karpacze. Převzetí dvou vyhlášených bud ČS státem v roce 1945 nepřineslo ani Hübnerově, ani České boudě štěstí. Před druhou světovou válkou přestavěná, ale ne úplně dokončená Hübnerova bouda nezískala nového majitele a postupně chátrala, až byla v roce 1961 zbořena. Místo kde stála připomíná jméno lyžařského vleku Hýbnerka. I Česká bouda na Sněžce v socialistické péči zchátrala tak, že bude kvůli havarijnímu stavu brzy snesena. Také třetí významný podnik v Malé Úpě nebyl po požáru v roce 1941 obnoven. Hotel s restaurací Mohornův mlýn vznikl v roce 1902 úpravou starého mlýna poškozeného povodní v roce 1897. Hoteliér Wenzel Adolf, původem ze Špindlerova Mlýna, zachoval část mlýnského hostince, kde v roce 1779 nocoval budoucí císař Josef II. Jeho návštěvu připomínal příbor, zouvák a další předměty, které všechny zničil požár.
Významné oživení cestovního ruchu přinesl rozvoj lyžování spojený se zavedením zimní sezóny na počátku 20. století. Hlavně na Pomezních Boudách vyrostly nové hotely a pensiony. Tehdy Horní Malá Úpa dokonce zvažovala přejmenovat obec na Pomezní Boudy. Prudký rozvoj turismu byl zastaven první světovou válkou, oživení přinesly hospodářské úspěchy Československa po roce 1920. Dobré období ukončila ekonomická světová krize, navíc v roce 1933 Adolf Hitler zakázal vyvážet říšské marky a tím klesl počet tradičních hostů z Německa. Po druhé světové válce nejvíce hostů do Malé Úpy přijelo s odborovou rekreací pod heslem „Hory patří pracujícím!“. Z hotelů byly vytvořeny zotavovny Revolučního odborového hnutí. Až nabytá svoboda a privatizace po roce 1990 přinesla výrazné zlepšování kvality ubytování, lyžařských a dalších služeb. I otevření informačního centra je toho důkazem.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||