Vítáme vás na stránkách kroniky Malé Úpy

Minulost Malé Úpy
(dle info Malá Úpa)

Dřevaři

Louky a budní hospodářství

Chalupy

Havárie letadla
JU-52 na Sněžce

Obec Malá Úpa

Cestovní ruch

Novodobá kronika

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

   
   
   
   
   
   
   
   
   

 

Sněžka je nejnavštěvovanějším místem
Malé Úpy již od 17. století (1899).
 

Název pošty v Malé Úpě byl vždy uvedený na poštovním razítku:

1. 3. 1876 až 1920 KLEIN AUPA - MALÁ OUPÁ

1920 až 1924 Č.S.P. MALÁ ÚPA / KLEIN AUPA

od 15. 1. 1924 do 1938 DOLNÍ MALÁ ÚPA / NIEDER KLEIN AUPA

od 1939 do 1945 NIEDERKLEINAUPA

od 1945 do 1946 DOLNÍ MALÁ ÚPA

od 1946 do 1. 4. 1951 DOLNÍ MALÁ ÚPA

od 2. 4. 1951 do 31. 1. 1984 MALÁ ÚPA

od 1. 2. 1984 do 1. 5. 1992 PEC pod SNĚŽKOU 4

od 1. 5. 1992 MALÁ ÚPA

CESTOVNÍ RUCH

(stránka vznikla ve spolupráci Veselý Výlet)

Počátky cestovního ruchu na české straně Krkonoš najdeme právě v Malé Úpě. Podle pověsti zapsané ve staré maloúpské kronice založili Hraniční (Pomezní) Boudy vyhnanstvím potrestaní rakouští šlechtici. Jeden z nich se prý jmenoval Hübner a v roce 1663 si vzal dceru místního uhlíře. Snad jejich potomek Stefan Hübner v roce 1815 přestavěl rodnou chlupu na hotel. Už v té době sem dovážel sudové maďarské víno ze sklepů poblíž Vídně. Hlavními hosty byli Němci ze sousedního Slezska, ale i z Pruska a Dolního Saska. Od roku 1815 se odtud konaly jízdy hostů na rohačkách. Na Hübnerovu boudu dojeli na saních tažených koňmi, po zábavě sjížděli rychle dolů do Kowar na saních rohačkách řízených místními horaly. Teprve mnohem později tuto atrakci zavedli i v jiných místech Krkonoš. V roce 1821 Stefan Hübner hotel rozšířil o taneční sál a místo pro vlastní kapelu. V tehdy nejlepším horském hotelu Krkonoš Hübnerově boudě pobývali významní hosté, například po vyhrané prusko-rakouské válce v roce 1866 korunní princ a pozdější pruský císař Friedrich. Do katastru obce patří část nejvyššího vrcholu na sever od Alp Sněžky a kolem Hübnerovy boudy vedla tehdy hlavní výstupová cesta. Maloúpský občan a zakladatel dodnes stojícího hostince Pomezní bouda Hermann Blaschke postavil v roce 1868 na maloúpské části vrcholu Sněžky Českou boudu. I když ji už za dva roky prodal silnějšímu sousedovi z Pruské boudy Friedrichu Sommerovi, byla dlouho nejvýznamnějším hostinským podnikem na české straně hor. V letech 1875 až 1945 boudu velmi dobře provozovala rodina Pohlů z Karpacze. Převzetí dvou vyhlášených bud ČS státem v roce 1945 nepřineslo ani Hübnerově, ani České boudě štěstí. Před druhou světovou válkou přestavěná, ale ne úplně dokončená Hübnerova bouda nezískala nového majitele a postupně chátrala, až byla v roce 1961 zbořena. Místo kde stála připomíná jméno lyžařského vleku Hýbnerka. I Česká bouda na Sněžce v socialistické péči zchátrala tak, že bude kvůli havarijnímu stavu brzy snesena. Také třetí významný podnik v Malé Úpě nebyl po požáru v roce 1941 obnoven. Hotel s restaurací Mohornův mlýn vznikl v roce 1902 úpravou starého mlýna poškozeného povodní v roce 1897. Hoteliér Wenzel Adolf, původem ze Špindlerova Mlýna, zachoval část mlýnského hostince, kde v roce 1779 nocoval budoucí císař Josef II. Jeho návštěvu připomínal příbor, zouvák a další předměty, které všechny zničil požár.

Lví důl dodnes zůstal nejromantičtějším místem Malé Úpy. Začíná pod vrcholem Sněžky a ústí po sedmi kilometrech u Spáleného Mlýna (1901).
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Významné oživení cestovního ruchu přinesl rozvoj lyžování spojený se zavedením zimní sezóny na počátku 20. století. Hlavně na Pomezních Boudách vyrostly nové hotely a pensiony. Tehdy Horní Malá Úpa dokonce zvažovala přejmenovat obec na Pomezní Boudy. Prudký rozvoj turismu byl zastaven první světovou válkou, oživení přinesly hospodářské úspěchy Československa po roce 1920. Dobré období ukončila ekonomická světová krize, navíc v roce 1933 Adolf Hitler zakázal vyvážet říšské marky a tím klesl počet tradičních hostů z Německa. Po druhé světové válce nejvíce hostů do Malé Úpy přijelo s odborovou rekreací pod heslem „Hory patří pracujícím!“. Z hotelů byly vytvořeny zotavovny Revolučního odborového hnutí. Až nabytá svoboda a privatizace po roce 1990 přinesla výrazné zlepšování kvality ubytování, lyžařských a dalších služeb. I otevření informačního centra je toho důkazem.

 

Součástí hotelu Mohornův mlýn zůstal starý hostinec připomínající návštěvu císaře Josefa II.
Vzadu stála brusírna dřeva a šindelárna využívající původní mlýnský náhon (1903). 

 

Hübnerova bouda byla v roce 1815 prvním hotelem
na české straně Krkonoš (1902).

Největší atrakcí východních Krkonoš
byly více než sto let jízdy na saních rohačkách
z Pomezních Bud do Kowar (1910).
 

Lyžování urychlilo na začátku
20. století vznik zimní sezóny.
Tito lyžaři projeli údolím Černé Vody 24. ledna 1926.
 

Pomezní Boudy před rozvojem turistického ruchu, vlevo zaniklý hostinec Stará Pomezní bouda neboli
Heindelbaude, vpravo Pomezní bouda neboli Goderbaude (1905).
 

Pomezní bouda se v průběhu sto padesáti let jmenovala Blaschkebaude, Goderbaude, Hoferova Pomezní bouda a ještě nedávno Devětsil (1904).

 

První hotel přímo na Pomezních Boudách – Boudu císaře Františka Josefa I. založil v roce 1911 místní
občan Ignaz Tippelt. Po zániku monarchie ji několikrát přestavěl a přejmenoval na Tippeltovu boudu.

Po druhé světové válce se ji říkalo podle národního správce Vachatova bouda, dnes se jmenuje hotel Družba (1914)