|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
 |
 |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ráno jsem mrkl z okna a vypadalo to, že to nebude nejhorší i když lehce sněžilo. Sedl jsem hbitě do svého autíčka a vydal jsem se vzhůru do Malé Úpy. Po zaparkování jsem začal vyhlížet kýžený SKIBUS, který měl pendlovat ke kostelíčku. Po15 minutách, které jsem přečkal v teple u hlídačky parkoviště, jsem se dočkal SKIBUSu, který mne pohodlně dovezl nad sjezdovku, kde se měl konat závod: Při scházení do údolíčka ke sjezdovce jsem se kochal krásou zimní krajiny. Když jsem došel na start, už zdáli jsem slyšel hudbu a hlasatele, který vítal všechny účastníky závodu. Zjistil jsem, že zahájení závodu je stanoveno na 10:30 hodin a je přihlášeno okolo osmdesáti účastníků, a to od nejmenších až po ty nejstarší. Hned na začátku mi byl nabídnut grog. Rád jsem jej přijal, hlavně proto, že se začalo rapidně zhoršovat počasí. Vydal jsem se na sjezdovku, abych udělal pár fotek ze startu a i ze sjezdovky. Závod byl oproti minulému ročníku zkrácen a tak výstup ke startu byl poměrně jednoduchý. Těsně před startem se porouchal vlek a tak byl start o deset minut pozdržen. Bohužel se stále zhoršovalo počasí. I přes vzrůstající nárazový vítr se první kolo povedlo odstartovat. Bohužel celý závod provázelo velice špatné počasí i přes hrdinné obětování pořadatelů a všech účastníků bylo nakonec druhé kolo zrušeno. Přesto náladu si žádný z účastníků nenechal zkazit a nakonec navzdory počasí bylo vyhodnoceno první kolo a vyhlášeni a ohodnoceni první tři s každé kategorie. Jako minulý rok zajišťovala časomíru firma t-base. Na jejich stránkách najdete výsledkovou tabulku. Foto galerie: 1. část, 2. část, 3. část, 4. část, 5. část, 6. část Zde si můžete stáhnout krátký filmeček z vyhodnocení. Je tam i trochu vidět, jaká nálada, ale i jaké počasí provázelo 3. ročník závodu "Malá Úpa není malá"
Ráno jsem raději svému autíčku nasadil řetězy. Vyjel jsem z Trutnova v obavách, že někde zapadnu a najdou mne až na jaře. Jako děti jsme často jezdily na Pomezní boudy, ale tolik sněhu jsem ve svém životě ještě neviděl. Moje obavy se nenaplnily a poměrně v klidu jsem dojel okolo deváté na Pomezní boudy. Na hranicích již čekali nadšenci z Malé Úpy a přilehlých obcí, ale polští přátelé ještě nedorazili. Starosta pan Mocl mi sdělil, že dohodnuté trasy; jedna se měla jet na Jelení boudu a náhradní byla do Spáleného Mlýna se nakonec konat nemohou pro nepřízeň počasí. Byly obě dvě pro rohačky prostě nedostupné a nesjízdné. Rozhodl, že se pojede jen spanilá jízda přes Horní Malou Úpu. Po hodinovém čekání nakonec dorazila i část nadšenců z Polska a akce konečně mohla začít. Po pronesení pozdravů ze strany české i polské se skupina nadšenců za stálého sněžení vydala na jízdu dolů po silnici. Všichni účastníci za jásotu své saně táhli a nakonec i na nich jeli až na kraj serpentin. Tam se bujará společnost otočila a po uvázání vláčku za přistavené auto, nasedli účastníci na "vláček" vytvořený všemi rohačkami a jelo se nazpátek na Horní Malou Úpu. Kdyby se probudili všichni staří horalé z Krkonoš a viděli k čemu se dnes jsou použity jejich životně důležité saně, tak by nevěřili svým očím... a ten kůň, co je táhne!!! Celý konvoj zastavil u Družby, kde se konalo pohoštění všech účastníků. Po krátkém proslovu pana starosty a přípitku se všichni přítomní staří horalé pustili do vyprávění starých příhod, které se mohou odehrát jen na takovém místě jako jsou hory. Všichni účastníci litovali, že počasí nedovolilo vyjet na předem stanovenou trasu a užít si s plna sněhových radovánek. Všichni se v pozdních hodinách rozloučili s tím, že příští rok se sejde zas. Fotogalerie: 1. část, 2. část, 3. část, 4. část, 5. část, 6. část, 7. část, 8. část, Krátký film: 01 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Asi
14 dní před zahájením zimní sezóny jsem dostal pozvánku na
závod ve sjezdu, který již tradičně zahajuje zimní radovánky
na Malé Úpě. Při prohlížení pozvánky jsem si vzpomněl na
minulý ročník, který provázela mlha a nevlídné počasí, a
proto jsem s napětí sledoval počasí a odhadoval, jaké se
zrodí v kýžený den.
Den 12. března 2005, kdy Krakonoš na
Malou Úpu seslal neuvěřitelné množství sněhu, se měl konat
Sraz rohaček. Předpověď počasí na tento den byla: bude
padat, padat a zase padat. Doopravdy se to vyplnilo. Na
celém území leží neskutečně mnoho sněhu, tím více na Malé
Úpě.